Létají po celém světě, navštěvují památky, muzea i galerie. Na rozdíl od ostatních se však musí při svých cestách vyrovnávat hned se dvěma handicapy – neslyší a zdrojů informací ve znakovém jazyce je nedostatek. Ten je totiž v každé zemi specifický a porozumět mu není snadné. Změnit to chce pětičlenný český tým, který vytváří první cestovatelskou průvodcovskou aplikaci DeafTravel.
Nápad se zrodil zhruba před dvěma lety, když Janové Wirth a Havelka přemýšleli nad projektem, ve kterém chtěli využít moderní technologie v každodenním životě neslyšících.
„Neslyšící mají při cestování komunikační a informační bariéru, kterou jsme chtěli nějak vyřešit,“ popisuje prostřednictvím tlumočníka pro Aktuálně.cz jeden ze zakladatelů, dvaatřicetiletý Jan Wirth. Sám má s překážkami na cestách bohaté zkušenosti, a to přesto, že se snaží odezírat a v českém jazyce je zdatný.
Nápad oprášili vloni na hackathonu pro neslyšící a později se zapojili také do akceleračního programu pro technologie se sociálním dopadem Laboratoř Nadace Vodafone a do soutěže StartupYard, kde se dostali mezi šest nejlepších projektů. Díky soutěžím získali cenné rady i odměnu na vývoj demoverze průvodce.
V současné chvíli pracuje na projektu pět lidí, z nichž jsou čtyři neslyšící. Zastávají pozice ředitele, ekonoma, IT analytika či mediálního producenta. V týmu nechybí ani tlumočnice do českého znakového jazyka. Wirth plánuje, že tým se rozšíří v momentě, kdy bude práce tolik, že ji v malém týmu nebudou stíhat.
Průvodce Českem i Grónskem
Mobilní aplikaci plánují podle optimistických odhadů spustit na začátku příštího roku. V současné době funguje pouze webová stránka, na které přibývají videa z různých koutů světa. Ty vytvářejí sami členové komunity neslyšících, zakladatelé pro ně vyhlásili také soutěž, která trvá do konce srpna.
Na stránkách je momentálně ke zhlédnutí tucet videí, osm z nich pochází z České republiky, další z Chile, Grónska, Indonésie a Indie. Většina z nich je v českém znakovém jazyce.
Podobná aplikace přitom na světě neexistuje. Videoprůvodce sice mají například v pařížském Louvru či londýnské galerii Tate Modern, ale pouze ve znakovém jazyce dané země, nikoliv v mezinárodním znakovém systému. Wirth si naopak pochvaloval prohlídku Bílého domu tlumočenou do amerického znakového jazyka, který se mezinárodnímu znakovému systému většinově podobá.
Mezinárodní znakový systém je uměle vytvořený komunikační systém, díky kterému se neslyšící z celého světa dorozumí. Některá videa v aplikaci proto budou tlumočena právě do něj.
„Díky internetu a sociálním sítím se mezinárodní znakový systém dostává mezi čím dál více neslyšících. A spousta lidí mu pasivně rozumí, ale nepoužívá jej. Třeba mí rodiče jsou oba neslyšící a videu v mezinárodním znakovém systému rozumí, ale nepoužívají jej. Aby si jej neslyšící procvičovali, musí se setkávat na mezinárodních akcích,“ přesvědčuje Wirth.
Sám nikdy při svých cestách problém neměl, na letištích poskytují tlumočníka a v samotném letadle jsou například bezpečnostní instrukce nakresleny na letáčcích na sedačkách. Dokonce narazil i na stevarda ovládajícího znakový jazyk. „Když jsem letěl z Ameriky do Londýna, byl na palubě stevard, který ovládal britský znakový jazyk, takže jsme si trochu zaznakovali,“ vypráví.
Komplikované pro něj nebylo ani zamlouvání hotelu nebo samotné cestování. „Informační bariéru spíš mám, když se chci jít někam podívat a tam nemají informace ve znakovém jazyce,“ říká.
Neslyšící mají častokrát problém s porozuměním psanému textu, protože i čeština je pro ně cizí jazyk. Prvotním, mateřským jazykem je pro ně ten znakový. „Ale neplatí to o všech, každý ovládá češtinu na jiné úrovni. S tím souvisí ale i vzdělávání neslyšících,“ říká Wirth. Sám dokáže odezírat ze rtů a českému psanému textu rozumí dobře.
Důležité jsou celosvětové komunity
Před svými cestami si ale vždycky vyhledává komunity neslyšících v místě, kam jede. „Při návštěvě Indie jsem se podíval do školy pro neslyšící, byl jsem v klubu, kde se neslyšící scházejí, a nechal jsem si i doporučit kavárny od svých kamarádů. Když jsem pak odjížděl na další místo, ptal jsem se místních neslyšících, jestli mají kontakt na někoho v jiném městě. Takhle jsem procestoval celou Indii. Komunita je malá a provázaná nejenom v České republice, ale všude na světě,“ tvrdí s tím, že to pomůže i rozvoji aplikace.
„Chceme, aby si neslyšící mohli kdykoliv stáhnout informace ve znakovém jazyce o jakémkoliv místě. Tím pádem budou moci bezstarostně cestovat,“ popisuje Wirth a doufá, že jejich projekt nadchne co nejvíce lidí.
Do konce letoška by chtěli stihnout pět stovek videí o dvou minutách. Přesto ví, že DeafTravel je běh na dlouhou trať. „Všechno záleží na tom, jak se nám bude dařit. Začneme v České republice, potom bychom se rádi pustili do Evropy, a jestli se nám podaří i další kontinenty? To je ještě daleká budoucnost,“ uzavírá.
Povídejte se, jak vypadá videoprůvodce pro neslyšící
Ukázka Deaf Travel videoprůvodce Pražským hradem | Video: Deaf Travel